Pelhřimov se znovu ocitl na čele nechtěného žebříčku – město má nejdražší poplatky za svoz komunálního odpadu mezi okresními městy na Vysočině. Roční poplatek na osobu dosáhl v roce 2025 částky 1 000 korun, což je o 50 korun více než v loňském roce. Zároveň se Pelhřimov nebezpečně blíží maximální povolené hranici podle zákona, která činí 1 200 korun na osobu. Tento neustálý nárůst vyvolává otázky, které zatím zůstávají bez odpovědí.

Znepokojení vyvolává i skutečnost, že proti zdražení hlasovali v zastupitelstvu pouze dva zastupitelé. Nikdo jiný se nepozastavil nad tím, že město systematicky zvyšuje poplatky, aniž by hledalo efektivnější způsoby řešení. Tento „slepý“ přístup může během několika let dostat poplatky na maximální úroveň, aniž by obyvatelé viděli odpovídající zlepšení služeb.

Proč jsou výše poplatků problematické?

Pro srovnání: v Třebíči obyvatelé platí 840 korun ročně, ve Žďáru nad Sázavou šlo o nárůst z 696 korun na 840 korun. Havlíčkův Brod zavedl nový systém, který výrazně motivuje k třídění a přizpůsobuje poplatky velikosti popelnice. Jihlava, s poplatkem 804 korun při zodpovědném třídění, dokáže nabídnout slevu. Pelhřimov naopak i v tomto ohledu zaostává a zvyšuje sazbu bez odpovídajících úprav motivací pro obyvatele.

Problém je zřejmý – rychlé navyšování poplatků, aniž by radnice hledala způsoby, jak snižovat náklady, povede k dalšímu růstu a možnému dosažení maximální úrovně 1 200 korun už během několika let. Podle současné dynamiky zdražování, kdy sazba roste v průměru o 5–10 % ročně, může Pelhřimov tohoto stropu dosáhnout do tří až čtyř let.

Co město musí změnit?

1. Motivace k třídění odpadu: Pelhřimov by měl zásadně upravit svůj systém, aby občané, kteří zodpovědně třídí, měli možnost získat slevy na poplatcích. To by nejen podpořilo ekologické chování, ale také snížilo náklady na skládkování. Například zavedení systému „Pay As You Throw“ (plať podle toho, kolik vyhodíš) by mohlo být efektivním krokem, který již v jiných městech motivoval občany ke snižování objemu směsného odpadu.

2. Optimalizace svozu: Zavést diferencovaný systém svozu odpadu podle velikosti popelnic, podobně jako v Havlíčkově Brodě. Menší domácnosti nebo jednotlivci by mohli zvolit menší nádoby a tím i platit méně. Rovněž je možné přehodnotit frekvenci svozu a lépe ji přizpůsobit potřebám občanů, což by mohlo snížit celkové náklady.

3. Efektivní nakládání s rozpočtem: Město by mělo intenzivněji hledat úspory v oblasti logistiky svozu a zpracování odpadu. Investice do moderních technologií, jako jsou lisovací stroje na odpady nebo recyklační linky, mohou přinést dlouhodobé úspory. Pelhřimov by také měl aktivně využívat dotační programy, které podporují ekologické inovace a snižování odpadů.

4. Podpora komunitních iniciativ: Město by mohlo podporovat komunitní kompostování nebo sběrné dvory zaměřené na opětovné využití odpadu. Tyto iniciativy nejen snižují náklady na svoz, ale také posilují zapojení obyvatel do řešení problémů spojených s odpady.

5. Veřejná diskuze: Transparentní komunikace s občany by měla být prioritou. Radnice by měla pravidelně informovat o důvodech zvyšování poplatků, možnostech jejich snížení a plánovaných opatřeních. Aktivní zapojení občanů, například formou veřejných debat nebo anket, by mohlo přinést cenné podněty a zároveň zvýšit důvěru ve vedení města.

6. Dlouhodobá strategie: Město potřebuje jasný plán na několik příštích let, který stanoví cíle v oblasti odpadového hospodářství, a to nejen z hlediska financí, ale také udržitelnosti. Tento plán by měl zahrnovat postupné kroky ke snížení nákladů na odpadové hospodářství a zároveň zvýšení efektivity.

Kam to směřuje?

Pokud bude Pelhřimov pokračovat v dosavadním kurzu, přiblíží se maximální úrovni 1 200 korun velmi rychle. Tato cesta, založená na zdražování bez hlubších analýz, povede k další ztrátě důvěry obyvatel ve vedení radnice. Podle současné dynamiky by mohlo k dosažení tohoto limitu dojít již během tří až čtyř let, což by představovalo značný problém pro rozpočet domácností.

Dalším rizikem je ztráta atraktivity města jako místa pro život. Vysoké náklady na odpady, společně s dalšími rostoucími výdaji, mohou obyvatele motivovat k odchodu do okolních měst, kde jsou poplatky nižší a služby kvalitnější. Pro mladé rodiny, které zvažují, kde se usadit, se Pelhřimov může stát méně lákavou volbou. Přilákat nové obyvatele bude obtížné, pokud město nenabídne konkurenceschopné podmínky.

Dlouhodobě by tento trend mohl vést i ke snižování počtu obyvatel, což by dále zvyšovalo finanční zátěž na ty, kteří v městě zůstanou. Menší počet plátců by mohl znamenat další růst poplatků a spirála neatraktivity by se jen prohlubovala. Pelhřimov tedy nutně potřebuje změnu přístupu, aby si udržel obyvatele a zajistil udržitelný rozvoj.