První měsíc bojoval s velkou zimou a se silným nachlazením, pak s krizí, kdy se musel do létání nutit a nakonec musel likvidovat ztrátu, kterou nabral kvůli špatnému počasí. Řeč je o novém světovém rekordmanovi v motorovém paraglidingu, kterým je pětatřicetiletý Ústečan Miroslav Oros – sportovní pilot, který se profesionálně věnuje fotografii a filmové tvorbě. SVĚTOVÝ REKORDMAN NAVŠTÍVIL I PELHŘIMOV MĚSTO REKORD, PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ O JEHO CESTĚ ZA VYSNĚNÝM CÍLEM!




V časovém limitu 90 dní se mu podařilo na motorovém padákovém kluzáku uletět 9132 km a překonat tak o více než 1100 km dva roky starý výkon Kanaďana Benjamina Jordana. Zapíše se tak do Guinnessovy knihy rekordů.




Právě setkání s Kanaďanem loni v létě Miroslava k jeho výkonu motivovalo: „Setkali jsme se v jižních Čechách a hodně jsme společně létali a také si povídali. Už loni jsem Benovi řekl, že bych se rád pokusil jeho výkon překonat a že bych chtěl, stejně jako on, spojit tuto akci i s podporou znevýhodněných dětí.“ Benjamin Jordan totiž létal mezi kanadskými letními tábory pro děti z neúplných rodin. S dětmi si při návštěvách povídal o létání a plnění snů.

Největší radost mi přinášely obrazce od dětí
K nejsilnějším zážitkům celého pokusu o rekord podle Miroslava Orose patřily obrazce vytvořené dětmi z jejich vlastních postav: „Okamžiky, kdy jsem nad různými městečky hledal obrazce vytvořené z dětských postav, patřily k těm nejadrenalinovějším! A ony tam skutečně byly! Děti mávaly, poskakovaly.. To byla nádhera! A když se pak povedlo přímo u dětí přistát a ony mi tleskaly, vítaly mě, ptaly se, a pak mě odvedly k nim domů, kde jsme si dlouho povídali, to byla čiročirá radost!“ Na oplátku se snažil pilot dětem z domovů názorně předat poselství celého projektu XCzech 2011: Každý se může vydat na cestu za vysněným cílem. A když opravdu chce, může ho i dosáhnout.

Miroslav Oros už od roku 2006 spolupracuje s Nadací táta a máma, která se věnuje podpoře dětí z dětských domovů. I proto se rozhodl, že pokus o světový rekord povede jen po České republice a trasa bude vytýčena 150 dětskými domovy. „Nalétat 9000 km jen v České republice, která má na šířku 500 km a od severu k jihu 350 km, není jednoduché. I proto jsem se rozhodl létat od jednoho dětského domova ke druhému.“

Letecké dojmy má Miroslav Oros za těch devadesát dní, kdy nad naši krásnou zemí prolétl křížem krážem několikrát, také nezapomenutelné. A nezkalilo mu je ani zpočátku mrazivé ovzduší tam nahoře, ani občasný deštík nebo nečekané turbulence, se kterými se musel na nebi vypořádávat. „Zatajil se mi dech, když jsem přelétával těsně nad propastí Macocha nebo když jsem viděl hrad Bezděz vykukující z ranní mlhy,“ vzpomíná. A i po tolika dnech ve vzduchu ho létání kupodivu po celou dobu bavilo. „Byly dny, kdy jsem se do vzduchu vyloženě těšil. To, když bylo ideální počasí a čekal mě let zajímavou krajinou za zajímavými
lidmi. Někdy to ale bylo i naopak. Když třeba bylo počasí nejisté a měl jsem letět severočeskou hnědouhelnou pánví, navíc proti větru – tak to bylo za trest,“ směje se.


Cestu za vysněným cílem ztěžovalo počasí
Hlavním nepřítelem ale zároveň i velikým spojencem v pokusu o zápis do Guinessovy knihy rekordů bylo počasí. Na motorovém paraglidu se totiž člověk, vystavený povětrnostním vlivům na pospas, musí chtě nechtě podřídit větru a dešti. „Při větru silnějším než 7 m/s (25 km/hod), silných poryvech, nízké oblačnosti, mlze, bouřkách nebo když hustě prší, se na paraglidovém křídle zkrátka nedá bezpečně letět. Na druhou stranu příznivý vítr jsem mohl využít ve svůj prospěch a letět díky němu i rychleji než 35 – 50 km/hod, co má mé křídlo dokáže za bezvětří,“ vysvětluje pilot.

Přesnou trasu své 9000 kilometrů dlouhé cesty neměl pilot stanovenu právě kvůli proměnlivému počasí předem. Jediné, co dopředu znal, bylo místo startu a více než sto otočných bodů, tvořených většinou dětských domovů v Česku.

Nejhorší momenty
Nejhorší momenty zažíval pilot kupodivu na zemi: „Přestože jsem se ve vzduchu často potýkal s turbulencemi, byla mi zima, nebo na mě pršelo, nebylo to nic, na co bych nebyl připraven a s čím bych si nedokázal poradit. Nejhorší ale byly chvíle, když jsem musel sedět na zemi a nemohl jsem letět.“ Asi nejvíce byl světový rekord v ohrožení, když Miroslava Orose zdržel na začátku června v Chotěboři na Vysočině silný vítr celých šest dní a ztráta oproti plánům narostla na hrůzostrašných 600 kilometrů. „I když okolí už začánalo pochybovat o tom, že to zvládnu, ani na moment jsem si nepřipouštěl, že bych ztrátu nedohnal. Tušil jsem ale, že to bude hodně těsné.“ A bylo. Ještě pět dní před koncem devadesátidenního limitu měl Miroslav Oros ztrátu přes 300 km. Poslední tři dny ale letěl každý den extrémní vzdálenosti a limit 9000 km nakonec překonal o více než 100 km. „Poslední kilometry před hranicí 9000 km byly nekonečné,“ vzpomíná pilot.


Po Česku na české technice
Miroslav Oros létal na vybavení od společnosti Nirvana ze Zlína. Pohonná jednotka váží s plnou nádrží téměř 40 kg, pilot používá ke startu i k přistání vlastní nohy a padák ve vzduchu vydrží na jedno natankování přes tři hodiny. Motor má objem 200 ccm a výkon 27 koňských sil.

Jako vyhrát olympiádu
Doprovodný tým, který Miroslava Orose po celou dobu doprovázel autem po zemi, tvořili další dva Ústečáci – Zdeněk Ciboch a Michal Zvěřina a déle než měsíc i Markéta Davidová. „Když jsem po 89 dnech přistál na letišti v Ústí nad Labem s vědomím, že 90. den počasí létání neumožní, a na ukazateli kilometrů se objevila číslice 9132, byli jsme všichni neskutečně šťastní. Překonání světového rekordu je pro sportovního letce totéž, jako vyhrát olympiádu,“ líčí své pocity světový rekordman Miroslav Oros.

Co bude dál
Miroslav Oros chystá knihu o celém projektu s nádhernými leteckými fotografiemi, film o celé akci (demosnímek „Jeden den“ už zvítězil v konkurenci 70 filmů na mezinárodním filmovém festivalu outdoorových filmů v německém Ballenstedtu) a série výstav fotografií. Velká část zisku poputuje k dětem z dětských domovů.




Na podzim by také chtěl na dvoumístném motorovém padáku „přivézt“ několik známých osobností na návštěvu do dětských domovů. K projektu se hlásí herečka Naďa Konvalinková, sportovci Michal Novotný, Tomáš Kraus, Dušan Kožíšek, handycapovaný sportovec Honza Tománek, hudební skupina
Charlie Straight nebo specialista na zdravý životní styl Petr Havlíček.

Miroslav Oros strávil v sedačce motorového padákového kluzáku během tří měsíců 193 hodin, nalétal 9132 km, absolvoval 111 startů a přistání. Doprovodný tým najezdil více než 16 000 km. Letových dnů bylo celkem 68. Let proběhl na paramotorech a padákových kluzácích české firmy Nirvana ze Zlína. Motorový padákový kluzák létá rychlostmi kolem 45 km/h a na jedno natankování vydrží ve vzduchu 3 – 4 hodiny. Výbava, se kterou pilot vzlétá, váží kolem 40 kg.
Výkonu samotnému předcházela tvrdá čtyřměsíční fyzická příprava, během které Miroslav Oros strávil v tělocvičnách a posilovnách více než 200 hodin.

Další informace, fotografie, videa, live tracking Mírova letu, jeho deníček a další najdete na oficiálním webu projektu www.xczech.cz