Léto skončilo, ale to neznamená, že na procházce přírodou nelze chytit klíště. S podzimem zároveň přichází vhodný čas k tomu pomýšlet na očkování proti klíšťové encefalitidě.
Dle Českého hydrometeorologického ústavu je celý tento týden aktivita klíšťat na stupni 3 z 10, riziko napadení klíštětem tu tedy stále je. S létem potřeba ochrany proti klíšťatům nekončí, ba naopak. Protože lidé povolují v ostražitosti, stává se podzim jedním z nejrizikovějších období, kdy kulminuje počet nakažených.
Nejvíce se klíšťatům daří v jarním období od druhé poloviny března do června, druhá sezóna klíšťat přichází právě s podzimem a trvá až do prvních mrazů, zpravidla do poloviny listopadu. Je to dáno také čilou aktivitou lidí (především pak seniorů, kde je nejnižší proočkovanost) v přírodě před nástupem zimy – lidé si chtějí užít poslední teplé dny na chatě, připravují své zahrady a letní sídla na zimní období, naposledy rybaří a houbaří, podceňují přitom chladnější období a nedostatečně se chrání. S nástupem zimy potom navíc často zaměňují první příznaky nakažení s běžnou chřipkou nebo nachlazením, a k lékaři tedy dorazí zpravidla pozdě. Zbytečně tak zvyšují riziko trvalých následků této vážné nemoci.
Podzim je také ideální dobou na očkování, abychom se stihli propracovat 3 vakcínami a byli včas chráněni na další sezónu. Speciálně v případě mírné zimy můžou být totiž klíšťata aktivní již v lednu (nad 7 °C).
K dnešnímu dni je v letošním roce evidováno již kolem 270 případů nakažení touto závažnou chorobou a nejvyšší nárůst případů onemocnění se očekává právě v tomto období.
Více k tématu řekl odborný garant center očkování a cestovní medicíny Avenier Rastislav Maďar, který je zároveň členem Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu a prezidentem Koalice pro podporu očkování.
Proč je dobré nechat se očkovat proti klíšťové encefalitidě právě na podzim?
K navození vysoké a spolehlivé imunity jsou potřebné dvě dávky vakcíny s odstupem 1-3 měsíců. Pokud se aplikuje první dávka už na podzim, do oteplení stihne očkovaná osoba obě protektivní dávky, i v případě brzkého nástupu jarního počasí. Klíšťatům totiž stačí k nárůstu aktivity teplota nad 5-7 °C, mohou být tedy aktivní i v průběhu mírnější zimy.
Je možné i v chladnější části roku využít tzv. „zrychlené schéma“ očkování?
Zrychlené očkovací schéma znamená druhou dávku vakcíny už za 14 dnů po první dávce. Pokud není možné v chladnější části roku využít standardní odstup 1-3 měsíce, např. kvůli plánovanému lékařskému zákroku či léčbě, zahraniční cestě nebo kvůli nemožnosti dodržet klid od fyzické zátěže z důvodu sportovního programu apod., je možné bez problému využít zrychlené očkovací schéma.
Jak hodnotíte nastávající sezónu z hlediska rizika nakažení? Je toto vlhké a chladné počasí pro klíšťata příznivé?
Klíšťatům vyhovuje vlhké počasí více než horko a sucho. V letošním roce je zatím hlášený o něco nižší počet případů než za stejné období v předchozích 3 letech, v posledních týdnech ale případů výrazně přibylo. Každoročně je podzim nejhorším ročním obdobím s nejvyšším počtem nakažených. Jak dopadne Česká republika v letošním roce, se tedy uvidí až později, už teď je však jasné, že počet dosud hlášených případů klíšťové encefalitidy nás i letos zařadí na přední příčky v Evropě, v negativním slova smyslu samozřejmě.
Komu byste důrazně doporučil očkování proti KE? Jaké jsou hlavní rizikové skupiny?
Světová zdravotnická organizace doporučuje v oblastech s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy, kam spadá i ČR, očkování všem věkovým kategoriím. Očkovat lze od 1 roku věku neomezeně, dokud je člověk schopen pohybu v přírodě, u řeky, na zahradě nebo v městské zeleni. Největší riziko závažných trvalých následků a paradoxně nejnižší proočkovanost je ve věkové kategorii nad 60 let věku.
Jak probíhá onemocnění a léčba u dospělých nakažených? Zůstávají nějaké následky?
Proti viru klíšťové encefalitidy neexistuje žádný specifický lék. Léčí se jen příznaky, např. horečka, zánět a otok mozku. A tak se stává, že v průběhu hospitalizace na jednotce intenzivní péče se zdravotní stav nemocné osoby neustále zhoršuje. Z nemocnice pak pacient někdy odchází v horším stavu, než do ní dorazil. Ze všech případů klíšťové encefalitidy se ve statistikách objeví jen ty nejtěžší případy. Mírné formy infekce většinou unikají záchytu. Z těch případů, které se vzhledem k vážnému průběhu podaří diagnostikovat, končí s dlouhodobými následky více než polovina postižených.
Je ve vývoji i vakcína proti borelióze?
Začátkem letošního roku měla nadějná vakcína vstoupit do poslední předregistrační třetí fáze klinického zkoušení. Zatím to ale vypadá na mírné prodlení jejího začátku, přesné důvody však zná jen úzký okruh lidí, kteří se na vývoji přímo podílejí. Vývoj každé očkovací látky musí splňovat velmi přísné požadavky, je zdlouhavý a nákladný, proto až do konce výzkumu nelze říci, jestli vůbec vyvíjená vakcína získá registraci a kdy. V brzké době to podle všeho zatím nebude.
Pokud se rozhodneme pro očkování, kde se můžeme očkovat?
Očkovat může každý praktický lékař nebo specializovaná centra očkování a cestovní medicíny. Rád bych upozornil, že vakcína by měla být skladována v lednici, proto je lepší, když si lékař objedná vakcínu přímo do své ordinace. Vystavení vakcíny mrazu cestou z lékárny nebo vysokým teplotám v letním období může pozitivní efekt očkování narušit.
Klíšťová encefalitida: životní boj paní Heleny a Ivy
Příběh paní Heleny K. (38 let) a jejího boje s klíšťovou encefalitidou začal před 3 lety. Paní Helena, účetní v jedné české firmě, ráda jezdila na výlety po Čechách. „Jednoho srpnového dne jsme se vydaly s kamarádkou a mojí dcerou na Slapy. Měly jsme naplánovanou projížďku lodí po nádrži a také trochu turistiky po okolí, protože jsme sportovně zaměřené.“ Paní Helena i její dcera našly po uskutečněném výletě přisáté klíště, jelikož se ale nejednalo o nic mimořádného (týden před tím na chalupě u tety napočítaly kolem 20 přichycených klíšťat), klíšťata pomocí pinzety vyjmuly a dále již neřešily, očkované nebyly. Několik dní po výletu se stav účetní z Prahy zhoršil: „Necítila jsem se ve své kůži, bolela mě hlava a klouby jako při chřipce, navíc jsem našla rudý flek na noze, kde bylo to klíště přisáté. Nebylo to nic dramatického, a protože jsem matka samoživitelka, nemohla jsem si v tu chvíli dovolit zůstat doma na nemocenské.“ Pak se ale přidalo zhoršení vidění, špatná hybnost levé strany těla a dezorientace. Jednoho dne již bylo paní Heleně tak špatně, že nemohla vstát z postele a dcera jí zavolala záchranku. Ta ji odvezla do nemocnice Na Bulovce, kde okamžitě diagnostikovali klíšťovou encefalitidu i lymskou boreliózu. Následovala léčba antibiotiky a kapačky a poté rehabilitace. Na nemocničním lůžku strávila paní Helena 36 dní. „Teď už vím, že bych nebezpečí, které klíšťata představují, nepodceňovala. Daň, kterou jsem musela zaplatit, je moc vysoká, dodnes mám velmi oslabenou imunitu, jsem více unavená a často mě bolí hlava. Také mám horší hybnost levé strany a musím pravidelně cvičit předepsané cviky. Dceru jsem nechala naočkovat hned poté, co jsem se postavila na nohy, nebylo nač čekat,“ uzavírá svůj příběh paní Helena.
To paní Iva P. (60 let) z Třebíče měla trochu větší štěstí. Klíště chytila při práci na své zahradě v zahrádkářské kolonii na kraji města. „Za dob mého mládí byla klíšťata neškodná, nebo se možná o tom tolik nemluvilo. O klíšťové encefalitidě jsem neslyšela, znala jsem jen lymskou boreliózu,“ vysvětluje paní Iva. Po čtyřech dnech od vyjmutí přisátého klíštěte se u paní Ivy objevily první příznaky nemoci – zvracení a omdlévání, což ji přivedlo do ordinace obvodního lékaře. „Ke svému panu doktorovi chodím skoro celý život, je přibližně stejný ročník jako já. Nemoc v počátku neodhalil, předepsal mi léky na chřipku a poslal domů do postele.“ Paní Iva v domácí péči svého manžela ale dále chřadla, přidaly se ukrutné bolesti hlavy, ochrnutí na levou stranu těla a rozmazané vidění. Její lékař, kterému důvěřovala, ji i přes naléhání opět poslal domů s diagnózou septická horečka. Po 2 dnech už paní Iva nevydržela a manžel v nouzi zavolal záchranku, která ji převezla do nejbližší nemocnice. Zde byla konečně diagnostikována klíšťová encefalitida a vzhledem k pokročilému stavu nemoci musela být paní Iva hospitalizována po 7 týdnů. „Trvalo to mnoho měsíců, kdy jsem pociťovala bolesti hlavy a špatně jsem spala, také jsem musela dlouho chodit na rehabilitace, ale teď, po dvou letech, mohu říci, že nemám žádné trvalé následky.“ Ze své zkušenosti by již paní Iva doporučila jediné: „Zdraví má člověk jenom jedno a těch pár stovek za očkování bych teď, po mém dlouhém trápení, určitě obětovala, nejen pro sebe, ale pro celou svoji rodinu, třebas místo neužitečných vánočních dárků“.
Vysočina plná novinek a aktuálních informací
Praha a okolí plné novinek a aktuálních informací