Policisté na integrovaném operačním středisku Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina přijali v roce 2014 na tísňové lince 158 celkem 58 111 volání, což v průměru představuje 159 volání denně. Za přecházející rok přijali na lince 158 celkem 61 194 volání – na jeden den tedy v roce 2013 připadalo 168 volání.
Foto: Policie ČR
Průměrná délka příjmu oznámení na linku tísňového volání 158 činí v podmínkách integrovaného operačního střediska v našem kraji 96 vteřin. Průměrná doba dojezdu první policejní hlídky na místo události, která je operačním důstojníkem vyhodnocena jako událost vyžadující neprodlené nasazení sil a prostředků k provedení zákroku nebo jiného opatření, pak činí 7 minut 56 vteřin (476 vteřin).
Moderní technologie zefektivnila nasazení sil a prostředků
Integrované operační středisko v podmínkách policie na Vysočině funguje od ledna roku 2007. Na přelomu roku 2013 a 2014 prošlo zásadní modernizací, v rámci které bylo vybaveno novou moderní technologií. Tato technologie výrazně zkvalitnila podmínky pro výkon služby operačních důstojníků a zlepšila komunikaci a koordinaci mezi ostatními složkami integrovaného záchranného systému.
Nová modernizovaná podoba operačního střediska přinesla řadu důležitých změn. „V místnosti operačního sálu došlo k navýšení počtu pracovišť z původních osmi na současných dvanáct. Do volného prostoru bývalého chodbového traktu v místnosti operačního sálu byla umístěna dvě atypická pracoviště. V rámci projektu byla zřízena také zasedací místnost určená pro krizové řízení,“ zhodnotil vedoucí operačního odboru krajského ředitelství policie Dušan Vybíral.
Operační střediska jsou pracoviště, která v nepřetržitém provozu zabezpečují plnění bezodkladných policejních úkolů v mimořádných situacích. Podílí se na plnění služebních úkolů, které spočívá zejména v poskytování servisu výkonným policejním útvarům a působením v oblasti koordinace sil a prostředků útvaru směřujících k zabezpečení relevantní reakce na vzniklou bezpečnostní situaci. Hlavním úkolem operačního střediska je koordinovat a organizovat v rámci své teritoriální působnosti nasazování policejních sil a prostředků. Střediska se podílejí na zajištění součinnosti s ostatními orgány a organizacemi, zvláště v rámci integrovaného záchranného systému. Systém operačního řízení v policii tvoří čtrnáct integrovaných operačních středisek krajských policejních ředitelství, operační střediska útvarů s celorepublikovou působností a operační středisko Policejního prezidia.
Policisté sloužící na operačním středisku se musí umět rychle a odpovědně rozhodovat a musí být empatičtí v komunikaci s oznamovateli, neboť ti právě prožívají velkou psychickou zátěž, jsou v ohrožení nebo v krizi.
Chtějí si popovídat
Na tísňovou linku 158 občas volají lidé, aniž by potřebovali pomoc. Zbytečné hovory pak celý systém zatěžují a může dojít k ohrožení zdraví nebo životů těch, kteří pomoc skutečně potřebují. Zlomyslná volání mají na svědomí děti, ale také duševně nemocní nebo podnapilí lidé. Na tísňové linky často volají také důchodci, kterým chybí někdo, s kým si mohou popovídat. Tito osamělí lidé si nejspíš ani neuvědomují, že se svým jednáním dopouštějí přestupku. „Nedávno na linku 158 volala starší žena, která chtěla vědět, který je právě den a kolikátého je. Jiný muž požadoval do svého domu vyslání kominíka, protože mu z kamen vycházel kouř, který je pro jeho zdraví škodlivý. Policisté na tísňové lince také musí čelit telefonátům plným nadávek. Taková volání mají na svědomí opilí lidé. Před nedávnem volal osmkrát po sobě na linku 158 muž, z jehož hlasu bylo zřejmé, že je silně opilý. Policisty opakovaně vulgárně urážel. Vypátrali jej a jeho jednání bude řešeno jako zneužití tísňové linky,“ popsala policejní mluvčí Dana Čírtková.
Zneužití tísňové linky je kvalifikováno jako přestupek. Pachatelům za něj hrozí pokuta až dvě stě tisíc korun. Z rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu může volajícím také propadnout mobilní telefon, ze kterého volali. Počet přestupků zbytečného volání na tísňové linky každoročně stoupá. Policisté všechny pachatele varují, že je díky moderním technologiím velmi snadné volajícího odhalit.
Jiným případem – také zahrnutým pod jinou právní kvalifikaci – jsou ta volání, která oznamují uložení výbušného nástražného systému. Taková volání zákon už posuzuje jako trestný čin šíření poplašné zprávy. Pachatelům za něj hrozí až pět let ve vězení. I v těchto případech bývají policisté při odhalení pachatele poměrně úspěšní.
Šíření poplašné zprávy je trestný čin podle § 357 trestního zákoníku, jehož se dopustí pachatel, který úmyslně způsobí „nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá“. Trest je stanoven do pěti let odnětí svobody. Pokud je čin spáchán v době ohrožení státu nebo válečného stavu, je maximální výše trestu až osm let odnětí svobody.
„Závažný případ jsme řešili loni v listopadu. Jednalo se o opakovanou výhružku, která směřovala proti nemocnici v Havlíčkově Brodě. Volajícího se policistům podařilo velice rychle vypátrat a zadržet. Jednalo se o devětačtyřicetiletého muže z Brněnska, kterého kriminalisté obvinili z šíření poplašné zprávy a obecného ohrožení. Muž je stíhán vazebně. Hrozí mu trest odnětí svobody na osm až patnáct let,“ připomněla Dana Čírtková s tím, že podezřelý muž opakovaně oznámil umístění bomby v havlíčkobrodské nemocnici. Ve čtvrtek 20. listopadu večer musela být provedena evakuace asi čtyř set pacientů i personálu nemocnice poté, co přijali anonymní oznámení. Druhý den ráno pachatel výhrůžku zopakoval.
Vysočina plná novinek a aktuálních informací